|
|
Moderní jednotka pro energetické využití odpadů o střední kapacitě
Krišpín, Jan ; Krejčí, Tomáš (oponent) ; Bébar, Ladislav (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá strojně-technologickým řešením moderní technologické jednotky pro energetické využití odpadu střední kapacity. Úvodem jsou specifikovány požadavky na provoz zařízení a zadané parametry modelového regionu, které jsou doplněny technologickým schématem zařízení s popisem hlavních technologických celků. Pro splnění cílů práce jsou shrnuty základní bilanční údaje vyplývající ze zadání včetně bilančního schématu. Tyto údaje jsou podkladem pro řešení dispozice hlavních celků na uvažovaném stavebním místě a stanovení základních parametrů nezbytných pro návrh hlavních aparátů doplněných o bližší popis. Aparáty jsou schematicky znázorněny včetně jejich hlavních rozměrů a popisu konstrukce. Při řešení jsou uvažovány moderní inovační prvky jednotlivých vybraných aparátů mající vliv na celkovou efektivitu. Na závěr jsou stručně sumarizovány náklady strojně-technologického řešení pro účely dalšího ekonomického posouzení projektu.
|
|
|
Současný stav v oblasti čištění průmyslových odpadních plynů
Kudela, Petr ; Jecha, David (oponent) ; Brummer, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice čištění průmyslových odpadních plynů. V první části je popsána legislativní stránka ochrany životního prostředí včetně role dokumentů BREF a současný stav v oblasti emisních limitů z pohledu legislativy České republiky i předpisů Evropské unie. Dále práce uvádí stručný přehled používaných technologií pro čištění průmyslových odpadních plynů a na vybraných příkladech ukazuje trendy vývoje emisních limitů. V závěru práce jsou uvedeny plánované změny dokumentů BREF a jsou shrnuty získané poznatky.
|
|
|
Nejlepší dostupné techniky pro úpravu a recyklaci stavebního a demoličního odpadu
Keprtová, Karolína ; Kolář, Jan
Předcházení vzniku odpadu je podle hierarchie nakládání s odpady nejlepším přístupem, ale existují činnosti, které se produkci odpadu nevyhnou. Mezi takové činnosti patří stavební činnosti, zejména demolice a terénní úpravy. Pokud vznikne odpad, je žádoucí jeho recyklace. Recyklační zařízení by měla být prospěšná pro životní prostředí, a měla by proto splňovat vysoké environmentální standardy. Pro tento účel jsou široce používány BAT (Best Available Techniques). Příspěvek shrnuje možnosti použití BAT pro recyklaci stavebních a demoličních odpadů.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Vyhodnocení emisí amoniaku z vybraného chovu prasat
BOČEK, Jan
Účelem této závěrečné práce je vyhodnotit průměrnou roční emisi zátěžového plynu amoniaku z vybraného chovu prasat v Hejné u Horažďovic v Plzeňském kraji. Pro měření byly využity přístroje z BAT centra Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Tento problém okolo zátěžového plynu amoniaku (NH3) je dále porovnáván s direktivou Evropské unie a také vyhodnocen podle daných statistických metod. Pro vylepšení vztahů mezi zemědělstvím a životním prostředím je především zapotřebí omezit emise všech zátěžových plynů (NH3, CO2, N2O, CH4), ale hlavně amoniaku. Pro stále větší využívání intenzivního zemědělství zasahuje amoniak nejen do životního prostředí, ale také do tvorby krajiny, kde ovlivňuje pro člověka důležité krajinné prvky jako jsou půda, ovzduší a voda. Zemědělství se považuje za největšího producenta amoniaku, vyprodukuje až 90 % a to celosvětově. Za vhodnou metodu, jak zabránit velkému úniku amoniaku do ovzduší je využití nejnovějších přípravků pro snižování koncentrace amoniaku ve stájovém prostředí. Využitelnost těchto přípravků může být především při zpracování chlévské mrvy a kejdy a také u ochranných opatření během zakládání hnojišť a jímek. Závěrečná práce má dále ve svém obsahu literární rešerši, ve které je zmíněn chov prasat obecně, statistika a také ekonomika chovu prasat.
|
|
| |
|
|
The role of PGC-1α during the development of a cardioprotective phenotype in a rat adapted to mild cold
Bajsová, Barbora ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Szeiffová Bačová, Barbara (oponent)
Chladová expozícia vyvoláva v organizme termoregulačnú odpoveď. Pokiaľ je chladový stimul dostatočný, dochádza k zvýšenej tvorbe tepla pomocou trasovej termogenézy. Pri dlhodobejšom pôsobení tohto stimulu je trasová termogenéza nahradená netrasovou termogenézou. Netrasová termogenéza u potkana prebieha prevažne v hnedom tukovom tkanive (BAT), kde je pod vplyvom adrenergickej signalizácie aktivovaný odprahovací proteín 1 v mitochondriách, a jeho aktivita je kľúčová pre produkciu tepla. Koaktivátor PGC- 1α zohráva významnú úlohu v biogenéze mitochondrií a v energetickom metabolizme BAT i srdca a je spájaný s kardioprotekciou. Nedávno boli v našom laboratóriu objavené kardioprotektívne účinky miernej chladovej adaptácie pri teplote 8±1 řC, ktoré znížili veľkosť ischemicko-reperfúzneho poškodenia bez negatívnych vedľajších prejavov. Avšak molekulárna podstata dejov a ich priebeh vyvolaný adaptáciou na mierny chlad nie je známa ani v BAT, ani v samotnom srdci. Preto cieľmi diplomovej práce bolo 1) charakterizovať vývin BAT na úrovni stanovenia relatívnej hladiny vybraných proteínov a markerov mitochondrií v priebehu akútnej chladovej expozície a chronickej chladovej adaptácie s následnou regresiou, a 2) zistiť úlohu PGC-1α a s ním súvisiacich proteínov v srdci a BAT počas chronickej chladovej adaptácie...
|
|
|
Nové poznatky o fyziologických a ekologických aspektech hibernujících netopýrů
Ungrová, Zdislava ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
Netopýři se vyskytují téměř ve všech podnebných pásmech. K přežití a úspěšnému rozmnožení je zapotřebí vyrovnat se s nepříznivými vlivy okolí. Těmi jsou zejména v temperátních zónách chladné teploty a nedostatek potravy v zimním období. Aby netopýři ušetřili potřebnou energii, vstupují do krátkého, denního torporu, nebo do hibernace. Hibernace obvykle trvá celou zimu a je narušována občasnými probouzeními. Během torporu i hibernace dochází k fyziologickým změnám v tělech netopýrů. Tělesná teplota klesá z endotermických úrovní, snižují se metabolické rychlosti, frekvence dýchání i tep. Tyto změny jsou ovlivněny zejména hmotností a velikostí těla, složením potravy, teplotou prostředí, pohlavím a reprodukčním stavem jedince. S rozvojem nových technologií je možné tyto změny měřit přesněji než v minulosti, ať už v terénu nebo v laboratoři. Ne všechny fyziologické procesy jsou ale dostatečně objasněny. Málo poznatků máme zejména o mechanismech probouzení se z hibernace. Během probouzení jsou totiž netopýři nakaženi plísní Geomyces destructans, která ovlivňuje jejich imunitní systém. V Severní Americe plíseň způsobuje nemoc zvanou Syndrom bílého nosu (WNS, White-Nose syndrom), která má na svědomí úmrtí milionů netopýrů, ohrožen je především Myotis lucifugus. V Evropě se nemoc označuje pojmem Geomykóza a masivní...
|
|
|
Zastoupení komponent ATP synthasomu v různých tkáních potkana a u pacientů s defektem ATP synthasy
Mikulová, Tereza ; Houštěk, Josef (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
Komplexy oxidační fosforylace (OXPHOS) vytváří v rámci vnitřní mitochondriální membrány vyšší strukturní a funkční celky, tzv. superkomplexy, které umožňují cílené směrování substrátu z jednoho komplexu na druhý. I ATP synthasa je schopna organizovat se do komplexnějších struktur. V savčích mitochondriích se běžně vyskytuje v dimerní podobě, existují důkazy o její trimerizaci a dokonce i tetramerním uspořádání. Ukazuje se, že dochází i k vzájemnému propojení komponent mitochondriálního fosforylačního aparátu tvořeného ATP synthasou katalyzující fosforylaci ADP na ATP, přenašečem adeninových nukleotidů (ANT) zabezpečujícím výměnu nasyntetizovaného ATP za ADP přes vnitřní mitochondriální membránu a fosfátovým translokátorem (PiC), který umožňuje import anorganického fosfátu (Pi) do matrix mitochondrie. Tyto komponenty by mohly vytvářet superkomplex, tzv. ATP synthasom, který by zvyšoval efektivitu jednotlivých procesů vedoucích k tvorbě ATP. V této práci byly nejprve sledovány obsahy složek fosforylačního aparátu v souvislosti s rozdílným obsahem ATP synthasy v mitochondriích izolovaných celkem z devíti tkání potkana. Proteiny z izolovaných mitochondrií byly separovány pomocí elektroforéz za denaturujících podmínek (SDS-PAGE) a jejich množství byla analyzována specifickými protilátkami. Podle...
|
|
|
Vnímání tělesného schématu u dětí
Pelikánová, Gabriela ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Křivánková, Markéta (oponent)
Název: Vnímání tělesného schématu u dětí Východiska: Vnímání tělesného schématu je důležité pro správné provádění pohybových aktivit, nebo v případě nevhodného či zkresleného vnímání ke včasnému zachycení potenciálních problémů a poruch. Zároveň je důležitým aspektem celkové spokojenosti nejen u dospívajících. Toto téma je velmi důležité nejen z hlediska prevence, ale především z důvodu pochopení, jak mladiství vnímají sami sebe. Cíl: Cílem práce je zkoumání vztahu vnímání tělesného schématu a spokojenosti s vlastním tělem k faktorům pohlaví a pravidelnosti pohybové aktivity u dětí staršího školního věku. Metodika: Práce vychází z kvantitativního výzkumu prováděného na souboru 40 dětí staršího školního věku. Do výzkumu bylo zapojeno 20 dívek a 20 chlapců ve věku 13 až 17 let. Použité byly tyto metody: škála zjevné úzkosti pro děti CMAS, pro zjištění postoje ke svému tělu Body Attitude Test (BAT), osobní dotazník a pro zjištění tělesného vnímání metoda Body Size Estimation (BSE). Výsledky: Výsledky neukázaly statisticky významné odlišnosti vnímání tělesného schématu u chlapců a dívek. Rozdíly ve vnímání těla u dospívajících s pravidelnou pohybovou aktivitou a bez pravidelného pohybu se také významně statisticky neprokázaly. Statisticky významný rozdíl u skupiny s pravidelnou PA a bez pravidelné PA a...
|
host ::
RSS.